Vítejte na stránce zzvj-instruktor-jezdectvi.wbs.cz v sekci Otázky a odpovědi
Změny ZZVJ účinné od 1. 5. 2016 !!!!
- Bezpečný pohyb po jízdárně
- Sjednocení posuzování ZZVJ
- Nový parkur ZZVJ pony
- Nový parkur ZZVJ velcí koně
Změny ZZVJ účinné od 1. 5. 2019 !!!!
Otázky a odpovědi ZZVJ
V každém díle vyšlé trilogie naleznete otázky a vypracované odpovědi k danému tématu. V třetím díle naleznete všechny vypracované otázky jak ze ZZVJ všeobecné, tak i pro všechny specializované disciplíny.
VYPRACOVANÉ OTÁZKY ZZVJ AKTUALIZOVANÉ
VŠEOBECNÁ LICENCE (DREZURA,PARKUR,VŠESTRANNOST)
Chov koní
1. Jak dlouho je klisna březí?
Klisna je březí 333dní + - 10dní
2. Kdy se hříbata odstavují od matky?
Většinou v 6měsících se hříbě odstavuje od matky.
3. Jak dlouho po porodu většinou klisna vstává?
Není-li žádný zdravotní problém, klisna vstává bezprostředně po porodu.
4. Je vhodné pomáhat hříběti při prvních pokusech o stoupnutí si?
Hříbě se snaží co nejdříve po porodu stoupnout, musí se napít co nejdříve, aby mělo možnost přijmout co nejvíce mleziva, to je první mléko, které obsahuje mnoho imunoglobulinů (ochranné látky), důležitých vitamínů, bílkovin atd. Zvýšené množství těchto látek obsahuje mléko 2-3dny, bohužel ale po 24 hodinách se začíná uzavírat střevní stěna hříběte a možnost vstřebání důležitých látek se snižuje. Mlezivo navíc obsahuje i projímavé látky, které napomáhají odchodu smolky (první výkaly). Pokud se hříběti pokusy o stoupnutí nedaří, je dobré mu pomoci a přidržet při prvních pokusech o sání.
5. Proč klisna hříbě po porodu olíže?
Po (nebo při) porodu se obvykle protrhají plodové obaly a klisna své hříbě olíže (očistí), aby se mohlo nadechnout. Klisna hříbě očistí od plodových obalů a jazykem masíruje tělo, což má vliv na prokrvení celého organismu.
6. Co je inseminace?
Inseminace je moderní biotechnologie, která má v reprodukci koní velký význam a také má mnoho výhod. Inseminovat (tedy uměle oplodnit) lze čerstvým či zmrazeným spermatem.
7. Kdy hříbě začíná žrát trávu?
V době 6-8 týdnů začíná hříbě napodobovat mámu a projevuje první pokusy o uždibnutí stébel trávy. V této době hříbě začíná přijímat veškerou potravu společně s matkou.
8. V jakých barvách se chová plemeno kladrubský kůň?
Kladrubský kůň se chová v barvách vraník a bělouš.
9. Co je to mula?
Mula, zvaná též mul (Equus mulus) je mezidruhový kříženec samce osla se samicí koně (kobylou).
10. Neuvedeno na stránkách ČJF
11. Co je to mezek?
Mezek je kříženec samice osla domácího se samcem koně domácího.
12. Jak se nazývá divoký kůň, jehož světovou plemennou knihu vede ZOO Praha?
Kůň Przewalského.
Zlozvyky a chování koní
1. Co je to tkalcování?
Tkalcování se projevuje tak, že kůň neustále přenáší svou váhu z jedné přední nohy na
druhou zvláštním kývavým pohybem. Krk a hlava koně se současně kývají ze strany na
stranu a přední nohy jsou rozkročené.
2. Co to znamená, když má kůň červenou stužku v ocase?
Červená stužka se dává především na veřejných akcích a značí koně, kteří kopou.
3. Co je u koně klkání?
Kůň se zakousne do žlabu nebo do dřeva a přitom nasává, poliká vzduch. Proti tomuto
zlozvyku existují klkací řemeny, které mohou klkání zamezit.
4. Umí kůň vyjádřit náklonost nebo nelibost a odpor?
Koně náklonnost vyjadřují např. tím, že řehtají, dávají pusu za pamlsek apod. Nelibost nebo
odpor koně vyjadřují tím, že dávají uši dozadu, "šklebí se", cvakají zubama, točí se k nám
zadkem, švihají ocasem, apod.
5. Proč bychom měli podporovat přátelské vztahy mezi koňmi?
Koně jsou stádová zvířata, tedy společenská zvířata, proto vyžadují přítomnost dalších koní.
V přítomnosti ostatních koní jsou pak klidnější a vyrovnanější.
6. Dokáže kůň něco dělat svému jezdci "schválně" ?
Koně nejsou od přírody zákeřná zvířata, ale samozřejmě umí být i škodolibí a jezdci škodit.
V lehčím případě je to sundavání dečky zuby před nasedláním, zdvihání hlavy ke stropu při
uždění, uhýbání před čištěním hlavy, apod. Někdy je s tím spojená i lehká agresivita může
to být kousání, kopnutí, stoupnutí na nohu, hrábnutí po jezdci přední nohou. Při ježdění se
toto projevuje zejména tak, že se kůň snaží jezdce shodit, schválně se něčeho leká, i když se
té věci běžně nebojí, odmítání poslušnosti atd.
7. Jak koně většinou reagují na strach?
Když má kůň z něčeho strach, tak jeho přirozenou reakcí je útěk od předmětu, kterého se
bojí, pod jezdcem je to např.uskakování, prchání a pod.
8. Jak se chová kůň, když přijde k neznámému předmětu?
Kůň, který je vyrovnaný a vychovaný, tak ho nepřekvapí v podstatě žádný předmět. Koně,
kteří jsou lekaví, začnou v první řadě frkat, couvat nebo uskakovat, většinou je pak problém
vůbec koně k předmětu dostat.
9. Dá se tzv. pud potravový využít v tréninku (je vhodné koně při tréninku
odměnit pamlskem)?
Kůň velmi dobře vnímá, když za správně provedenou věc dostane odměnu. Většinou pak
nedělá cviky jen pro vlastní potěšení, ale právě proto, že bude následovat odměna. I při
běžném ježdění je vhodné koně za dobrou a správně provedenou práci na konci tréninku
odměnit. Mladým koním dáme pamlsek víckrát za trénink např. při pochopení nového cviku, pomalu ale pamlsky odbouráváme i u mladého koně až se dostaneme k jednomu pamlsku po ukončení tréninku. Dáva-li bychom pamlsky častěji koně akorát tak rozmazlíme, během lekcí se pak sami zastavují, otáčí hlavu na jezdce a vyžadují odměnu. Odměnu pamlskem nahrazujeme hlasem či poplácáním.
10. Stává se často, aby kůň s potravou spolknul i cizí předmět (kámen, hřebík) ?
Nestává se to často, koně mají velmi citlivé pysky.
11. Je kůň zvíře samotářské nebo stádové ?
Kůň je od přírody zvířetem stádovým.
12. Je při výcviku koně důležitý hlas jezdce?
Během výcviku je hlas jezdce velmi důležitý. Mladý kůň se učí hlasovým povelům a je si
dobře vědom pochvaly či pokárání jezdce již ze země. Pod sedlem z počátku využíváme
hlasové povely a chválení či kárání koně, aby kůň pochopil pobídky a veškeré pomůcky
jezdce, poté se pomalu hlasové povely odbourávají až je po určité době nepoužíváme vůbec.
Pochvala je ale od jezdce běžná i u starších koní.
13. Jak se chovají koně, kteří mají nedostatek pohybu?
Kůň při nedostatku pohybu zlobí, vzdoruje, využívá přebytek energie nesprávným
způsobem. Kůň potřebuje pohyb denně, ať už ve výběhu nebo pod sedlem.
14. Jak se kůň zpravidla brání (i z hlediska evoluce a historického vývoje) ?
V přírodě je hlavní zbraní koně rychlý běh, tzn. že před jakýmkoliv hrozícím nebezpečím
koně utíkají. Zaženeme-li koně do kouta kde nemají možnost útěku, pak se brání kopáním,
případně kousáním či vzpínáním se a hrabáním předními kopyty.
15. Co znamená ,když má kůň uši dozadu podél hlavy?
Je to varování , je hodně rozčílený, něco se mu nelíbí a hrozí, že bude útočit.
Anatomie a fyziologie koně. Barvy, znaky, výžehy.
1. Čemu říkáme na noze koně „kaštánek“?
Kaštánek je mozolovitý útvar na vnitřních stranách končetin koní. Nachází se na vnitřní straně karpálních a hleznových kloubů. Tyto tzv. kaštánky jsou „památkou“ na prakoně, kteří měli, podobně jako šelmy, prstů více a stejně jako ony našlapovali na měkké polštářky chodidel. Je to v podstatě zakrnělý prst.
2. Co je to valach?
Vykastrovaný hřebec. Hřebci vystavení velké námaze si mohou poranit varlata (časté u klusáků) anebo trpí bolestivýma křečema zvedačů nadvarlat, což se stává ve vytrvalostních dostizích. U valachů tyto problémy odpadají.
3. Jak vypadá kůň, kterého označujeme jako plaváka?
Plavák má žlutohnědou barvu s pigmentovanou kůží, žíně a nohy jsou černé, na hřbetě má tzv. úhoří pruh.
4. Jak vypadá ryzák?
Ryzáci mají po těle srst rezavou různých odstínů od barvy světle zlatohnědé po tmavě červenohnědou. Hříva i ocas mají většinou stejnou barvu jako srst, mohou však být o něco světlejší či tmavší. Bílé odznaky na hlavě a končetinách jsou časté.
5. Jak vypadá albín?
Albíni postrádají pigment. Mají nepigmentovanou kůži, bílou srst a oči modré nebo červené.
6. Jakou barvu mají při narození vybělující bělouši?
Rodí se s tmavou srstí. Nejdříve vyběluje hlava okolo huby, očních důlků, dále slabiny, poté krk a zbytek těla může trvat několik let.
7. Co jsou u koně získané znaky?
Nejsou to znaky vrozené, ale jsou získané během života. Mohou vznikat náhodně, nebo pro upřesnění identity. Náhodné znaky – bílé skvrny srsti vzniklé např. po zranění, úmyslné znaky – výžehy.
8. Co patří u koně mezi vrozené znaky?
Odlišnost barvy a srsti základního zbarvení na některých částech těla, např. na hlavě (lysyna, nosní pruh, šňupka, ...), a na končetinách např. (ve spěnce bílá, patka bílá...).
- mají značný význam při popisování koně a slouží k jeho identifikaci.
- jestliže kůň nemá vrozené odznaky, popisuje se jako bez odznaků nebo bez proměny.
9. Jaký je počet zubů u dospělého koně?
Hřebci mají 40 zubů, záleží na době kastrace, klisny 36 zubů.
10. Vidí kůň všude kolem sebe?
Kůň má oči umístěné na straně hlavy, každým okem tedy vidí polovinu svého těla (monokulárně), vpředu se vidění obou očí spojuje a kůň před sebe vidí oběma očima (binokulárně). Jediným místem kam kůň nemůže vidět je za sebe (pokud neotočí hlavu).
11. Vidí kůň za sebe?
Za sebe kůň nevidí.
12. Jaká je ostrost sluchu koně v porovnání s člověkem (stejná, větší, menší)?
Kúň slyší několikanásobně lépe než člověk. Svými pohyblivými ušními boltci neustále zachytává různé okolní zvuky. Hlubší tóny koně neslyší tak dobře jako my, ačkoli je rozeznají jako vibrace, ale naproti tomu dokáží zachytit vyšší tóny než člověk.
13. K čemu slouží značná pohyblivost ucha koně?
Ke zvýšení citlivosti zvukového příjmu, sluch je pro koně důležitým nástrojem v jeho neustálé ostražitosti před predátory. Každým uchem může otáčet zvlášť a může je otáčet až o 180 stupňů. Uši jsou pro koně také komunikačním náčiním mezi ostatními členy stáda a také koně dávají polohou uší najevo svoji náladu lidem.
14. Jak působí na koně nízké tóny?
Slouží k uklidnění koně.
15. Kdy můžeme zpravidla polokrevného koně považovat za plně vyspělého a zatížit
jej náročnou prací?
Koně musí mít pevnou kostru a musí být psychicky dospělí. U některého koně je to od věku
3 let, u některého až ve věku 5-ti let. Obecně se s koňmi začíná od 2,5 až 3 let pracovat na
lonži. Koně by se měly alespoň půl roku připravovat na lonži k tomu, aby se na ně následně
posadil jezdec. S jezdcem pak trvá ještě minimálně rok než se kůň naučí vnímat všechny
povely, naučí se nést jezdce a zvykne si na novou rovnováhu, nasvalí a naučí se práci jezdce
přijímat v klidu a bez stresu. Pokud se celý proces urychluje, jsou pak následkem takové
práce nevyrovnaní koně, kteří jsou špatně jezditelní. S plnou prací je možné s koněm začít
až tak od 5-ti let.
16. Co se myslí slovním spojením "exteriér koně"?
Exteriér = zevnějšek koně, krajiny těla, stavba těla, výška, barva srsti, vrozené a získané odznaky, nasazení krku, atd.
17. Jaké je zoologické zařazení koně?
Koně jsou býložravci, patří do řádu lichokopytníků a čeledi koňovitých. Patří sem spolu s koněm i osli, poloosli a zebry.
18. Z jakých tří krajin se skládá nejspodnější část končetin koně?
Kopyto, korunka, spěnka
19. Kde se nachází u koně bílá čára?
Bílá čára je asi 0,5 cm široký pruh kopírující tvar kopyta mezi rohovým chodidlem a chodidlovým okrajem. Bílá čára je nepigmentovaná rohovina.
20. Jaká je normální tělesná teplota koně?
Tělesná teplota koně stojícího v klidu ve stáji nebo na pastvině se pohybuje mezi 37 až 38°C. U hříběte je to od 37,5 až 39°C. Je-li teplota koně vyšší než 38°C, není kůň zdravotně v pořádku. Dosáhne-li teplota 40°C nebo je naopak nízká, např. 35°C, musíme urychleně zavolat veterináře. U hříbat zvýšená 38,5°C.
21. Kolik krčních obratlů má kůň?
Kůň má 7 krčních obratlů.
22. Kůň má vrozený pud stádový. Co to znamená?
Jednou ze základních vrozených vlastností koně je sounáležitost ke stádu, kterou označujeme jako stádový pud. Jeho intenzita je závislá na řadě vrozených a získaných vlastností a poměrně často komplikuje život nejen koním, ale především jezdcům, trenérům a chovatelům.
23. Jaká je průměrná hmotnost českého teplokrevníka?
Hmotnost se pohybuje okolo 500-600 kilogramů. ČT má mírně hrubší hlavu, svalnatý, vysoko nesený krk, hřbet široký a dosti dlouhý, mohutné nohy s výraznými klouby. Běžně se vyskytují hnědáci a ryzáci, občas bělouši, plaváci a vraníci. Povahu mají čeští teplokrevníci převážně mírnou, jsou učenliví a většinou hodní na děti.
Napájení, krmení, ošetřování a kování
1. Kolik vody vypije kůň průměrně denně?
Kůň vypije 20 – 40 ale i 60l za den, závisí to vždy na stáří koně, počasí a pracovním
výkonu. Používáme zdravotně nezávadnou vodu.
2. Je vhodná k napájení voda natočená přímo z vodovodu nebo je vhodnější voda
odstátá?
Vhodnější je voda odstátá. Optimální teplota vody je 10-12°C. Teplota vody vyšší než 12°C neuhasí žízeň a koně
neosvěží. Teplota vody pod 10°C způsobuje trávící poruchy.
3. Co je objemové krmivo?
Objemová krmiva tvoří převážnou část krmné dávky pro koně. Vykazují velkou výživnou
hodnotu. Např.: seno-nejvíce se používá seno luční, sláma-krmná, sláma je nejlepší ovesná,
ječná způsobuje koliky, zelená píce-pastva, nebo se posekaná přidává do krmiva.
4. Jak dlouho probíhájí v čerstvém senu biochemické pochody, které přetvářejí jeho
krmnou hodnotu (jak dlouho po svezení do seníku se nesmí čerstvé seno krmit)?
Po dobu 5 – 6 týdnů od sklizně se seno nesmí zkrmovat - nebezpečí koliky.
5. Co je to pantoflice?
Je to druh podkovy. Pantoflice je jednoduchá podkova.
6. V jakých časových intervalech je nutné zajistit úpravu kopyt?
Úprava kopyt se provádí co 6 - 8 týdnů - individuelně dle potřeby.
7. Co je zakování?
Zakování máme přímé a nepřímé. Přímé zakování se projeví zasáhne-li podkovák škáru
kopytní-kůň cukne a z místa zakování teče krev. Nepřímé zakování nastane tehdy, je-li
podkovák zaražen příliš ke kopytní škáře, nebo se prohne směrem k ní a tím vyvolává její
otlačení, velmi často je způsobeno přílišným utahováním podkováků, kůň nekulhá, pouze
nastane-li infekce, zpravidla 3 den po podkování.
8. Jaký druh slámy je nejvhodnější pro podestýlku?
Na podestýlání je vhodná ječná sláma nebo ovesná.
9. Jaký pamlsek za odměnu je pro koně nejvhodnější?
Vhodné pamlsky jsou : mrkev, jablko, suchý chleba, různé speciální pamlsky pro koně s
vitamínem či s příchutí ovoce.
10. Je nutné, aby v zimě byl pro koně na pastvinách k dispozici dostatek vody, i když
je dost sněhu?
Kůň potřebuje mít dostatek vody o teplotě 10-12° C nejen v létě, ale i v zimě, přestože
napadne sníh.
11. Jak často by měl kůň dostávat krmení (pravidelnost, četnost)?
Krmení by mělo být pravidelné, rozdělené na 3 doby (ráno-poledne-večer) z toho večer se
podává větší část krmiva. V dnešní době se polední krmení omezuje a ve většině jezdeckých
stájí se už tato polední dávka vynechává a krmení se rozděluje na ranní a večerní krmení.
12. Proč je dobré mít pro koně v boxu krmnou sůl ?
Líz krmné soli je velice doporučován pro zdroj minerálů. Krmná sůl je nezbytným
doplňkem krmné dávky. Sůl podporuje vyměšování trávicích šťáv a zabraňuje trávicím
poruchám. Pro boxové koně je líz krmné soli i zdrojem zábavy, neokusují z nudy
např.desky, které ho dělí od druhého koně.
13. Jaké množství vody by měl mít kůň k dispozici celý den?
K dispozici po celý den musí mít kůň dostatek vody, 20-40l i 60l záleží na stáří, výkonnosti
a ročním období, nejlépší varianta je napaječka, která zajistí přístup k vodě kdykoliv má
kůň potřebu. Teplota vody 10-12°C.
14. Jak můžeme koni upravit oves?
Oves se doporučuje pro lepší stravitelnost zkrmovat mačkaný.
15. Dá se nějakým způsobem minimalizovat prašnost sena?
Prašnost sena minimalizujeme kropením vodou, při minimalizaci prašnosti se doporučuje
také chodbu ve stáji před zametením pokropit vodou.
16. Měl by mít kůň při krmení klid?
Klid při krmení je velice důležitý.
17. Co je to mistování?
Mistování je čištění boxů (oddělování koňskchých „bobků“ od čisté podestýlky).
18. Jak se nazývá hřebík k upevnění podkovy?
Podkovu upevňujeme podkovákem.
19. Proč mají koně podkovy?
Kopyto se opatřuje podkovou za účelem ochrany před nadměrným pracovním opotřebením,
pro práci v různém terénu a z léčebných důvodů u neprevidelných a nemocných kopyt.
20. Jaké krmení kromě ovsa známe (náhražka ovsa)?
Můžeme zvolit granule, které jsou vyrovnané ve všech výživových hodnotách při určité
zátěži koně. Doplňit dle potřeby můžeme např.: ječmen, otruby, kukuřici, sladový květ,
lněné semínko, různé vitamíny a doplňky.
21. Existují jedovaté byliny, které se mohou vyskytovat na pastvě a ohrozit zdraví
koně. Pokud ano, jaké?
Ano, např.: tis, pryšec, náprstník, vlčí mák, orlíček, jeřabina, ptačí zob, ostrožka polní,
konvalinka, zlatý déšť, pryskyřník.
Ošetřování koní před a po ježdění
1. Jaké jsou základní pomůcky pro čištění koně?
Hřbílko (gumové, plastové, kovové), kartáč (hrubý, jemný), kopytní háček, hřebínek, houba.
2. Musí se koni vybírat sláma z ocasu? Pokud na jízdárně potkáme koně se slámou v ocasu, co to vypovídá o jeho jezdci?
Ano, kůň by měl být před i po práci vždy čistý. Kůň se slámou v ocase znázorňuje, že jeho jezdec zanedbal přípravu koně před ježděním.
3. Jaký další význam má čištění koní (kromě zbavování ho nečistoty)?
Čištění koně má také blahodárný vliv na masáž a prokrvení svalů.
4. Vadí koním průvan?
Ano, hlavně v chladném počasí. Na pastvinách by měl vždy být přístrešek (závětří).
5. Je důležité stáj vhodně větrat? Pokud ano, proč?
Relativní vlhkost vzduchu by neměla překročit 70 - 80%. Požadovaná optimální hodnota je 60% a musí se regulovat pomocí větrání stáje, ale tak, aby nevznikl ve stáji průvan.
6. Můžeme koně bezprostředně po těžké práci (tréninku) umýt?
Ne, kůň musí nejdříve trochu vychladnout, až po té ho můžeme vlažnou vodou umýt.
7. Čím ošetřujeme koni kopyta?
Ošetřování kopyt představuje především jejich pravidelné čištění kopytním háčkem, pravidelná kontrola po vyjížďce a pravidelná úpravu podkovářem.
8. Čistíme koně před nebo po ježdění?
Koně čistíme jak před jízdou tak po ježdění.
9. Co se může stát, když jezdec před či po ježdění nevybere koni z kopyt?
Může se stát že koni zůstane v kopytě například kamínek, který může způsobit koni zranění např.otlak.
10. Je vhodné koně při ošetřování uvazovat a proč?
Ano, kvůli bezpečnosti jezdce i koně.
11. Jaký by měl být uzel, kterým koně přivazujeme (z hlediska bezpečnosti)?
Bezpečností uzel.
12. Na co se používá kopytní háček?
Na čistění kopyt.
Bezpečnost při ošetřování koně, bezpečnost jezdce a základní první pomoc
1. Jaká obuv je vhodná při ošetřování koně (je vhodné mít při ošetřování koně otevřenou obuv)?
Obuv by měla být vždy uzavřená, pevná a pohodlná.
2. Proč musíme koně před vstupem do boxu oslovit?
Kvůli bezpečnosti, aby kůň věděl o naší přítomnosti.
3. Jaká má být poskytnuta pomoc jezdci, který se při pádu z koně uhodil do hlavy a zvrací?
Jedná se nejspíše o otřes mozku, proto hned přivoláme sanitku, nebo zajistíme odvoz do nemocnice. Sledujeme základní životní funkce, udržujeme jezdce při vědomí, nepodáváme tekutiny.
4. Jak by měl jezdec stát při čištění kopyt?
Důležité je, aby jezdec stál po celou dobu vedle koně, nebyl nijak zkroucen pod koněm a neměl pod zdvihnutou nohou své vlastní nohy.
5. Jaké očkování by měl mít určitě ten, kdo se pohybuje u koní?
Očkování proti tetanu.
6. Jak ošetříme drobné poranění?
Ránu vyčistíme a vydezinfikujeme.
7. Jezdec si po pádu vyrazil dech. Jak mu pomůžeme?
Postiženého posadit, lehce předklonit tak, aby se hrudní koš mohl volně pohybovat, několikrát udeřit hranou dlaně mezi lopatky, při nezlepšení stavu prudce zvednout a přivolat lékařskou pomoc.
8. Kdo může chodit do stáje?
Majitel koně nebo osoba, pověřená majitelem koně. Ostatní v doprovodu pověřené dospělé osoby.
9. Jak ustrojený má být kůň, kterého potřebujeme někam převést (ze stáje do stáje)?
Na nohy dáme koni přepravní kamaše. Dle počasí můžeme dát lehkou deku. Ocas chráníme proti odření bandáží či speciálním chráničem na ocas.
10. Jak držíme vodítko při vedení koně?
Pravu rukou držíme vodítko ve vzdálenosti od ohlávky cca 10cm, druhou rukou přidržujeme volný konec vodítka tak, aby se nám nepletl pod nohy, důležité je nikdy neomotávat konec vodítka kolem ruky.
11. Chybí otázka na stránkách ČJF
12. Z jaké strany koně jde jezdec, pokud koně vede?
Jezdec jde vždy po levé straně koně v úrovní jeho plece.
13. Jaké telefonní číslo má záchranná lékařská služba?
155
14. Proč musí být v klubovně či stáji humánní a veterinární lékárnička?
Protože musí být vždy po ruce a k dostupnosti kohokoli pro případ, že by se něco stalo, aby mohla být kdykoliv je to potřeba poskytnuta rychlá první pomoc.
Základní zdravotní ošetření koně
1. Co patří k základům zdravotní péče o koně?
Mezi pravidelnou zdravotní péči o koně patří odčervování, očkování, broušení zubů a kování. Základní zdravotní péči o koně je i každodenní čištění a dezinfekce věškerých ran, celková kontrola zdraví koně.
2. Co by měla obsahovat lékárnička majitele koně?
Lékárnička by měla obsahovat teploměr, obvazy, samodržící obvazy, různé masti např. na podlomy, na otlaky, čisté bandáže, leukoplast, dezinfekční prostředky a nůžky.
3. Jak má vypadat správně ošetřená srst koně?
Srst by měla být čístá, odstraněná od nečistot a prachu. Měla by být hladká a lesklá.
4. Kde zpravidla hledáme nejdříve příčinu kulhání koně?
Nejdříve zkontrolujeme, je-li kůň čerstvě okovaný, zda není zakovaný. Příčinou může být i kamínek pod podkovou nebo ve střelce. Pokud příčinu nezjistíme a neodstraníme ji, zavoláme veterináře.
5. Jak docílíme toho, aby kůň neprochladl?
Ve stáji zajistíme, aby nebyl průvan. Po práci a při nepřízni počasí dekujeme.
6. Odčervujeme koně individuálně nebo je vhodnější odčervit všechny koně ve stáji najednou?
Vhodné je odčervit všechny koně současně. Při ustájení nového koně je potřeba ho znovu odčervit.
7. Co je to víchování koní?
Čištění koní slámou. Víchování podporuje krevní oběh a napětí svalů. Nikdy ho nepoužíváme na citlivější části těla, jako jsou třísla, nebo na kostnatější části, jako jsou nohy.
8. Musí se koním pročesávat hříva a ocas?
Hříva i ohon by se měly zbavit všech nečistot. Česáním se vytrhávají žíně takže pročesávání provádíme opatrně. Ohon bychom měli čistit spíše jen rukou, zbavit ho nečistot jako je sláma, hřívu a kštici můžeme česat i kartáčem.
9. Je správné, aby měli koně společné čištění?
Ne. Při používání stejného čištění hrozí přenos různých kožních nemocí.
10. Proč bychom měli koně na začátku i na konci výcvikové hodiny krokovat?
Krokování je důležité na uvolnění svalů, šlach a vazů koně.
11. Jaká jsou rizika, pokud jezdec po výcvikové hodině nechá v boxe koně zadýchaného a zpoceného?
Kůň by mohl prochladnout.
12. Co je to podlom ve spěnce a jak se ošetřuje?
Podlom je kožní onemocnění ve spěnkách koně. Mohou vzniknout zraněním, působením vlhkosti, nebo špatným ošetřováním. Kůže otéká a uvolňuje hnisavou tekutinu, která zasychá a tvoří strupy. Snažíme se místo udržet v suchu a čistotě. Po konzultaci s veterinářem mažeme příslušnou mastí.
Úrazy a nemoci koní
1. Co je to nášlap?
Je to poranění kopyta. Nášlap je průnik cizího tělesa do chodidlové plochy kopyta, např.
hřebík, sklo, drát či ostrý kámen.
2. Co je to zášlap?
Zášlap je poranění koně v oblasti korunky, které si ve většině případů způsobín kůň sám
protilehlou končetinou, nebo mu toto zranění způsobí jiný kůň.
3. Jaké jsou základní projevy koliky?
Kůň leží více než obvykle, opakovaně si lehá a vstává, má bolesti a křeče různého stupně.
Kůň se dívá směrem k břichu, neklidně přešlapuje, hrabe předníma končetinama, zadníma
kope směrem k břichu, kůň má snahu válet se.
4. Co musíme dělat při podezření na koliku?
Ihned zavoláme veterináře, změříme koni teplotu, zamezíme přístup ke žrádlu a
vodíme koně na ruce dokud nepřijede veterinář.
5. Proč musíme u koní (a u domácích zvířat,která žijí ve stáji) všechny rány
desinfikovat?
K vůli infekci, která může do rány proniknout.
6. Co jsou "nálevky"?
Nálevkami nazýváme měkké váčkovité zduřeniny kloubů na hleznech a spěnkách.
Většinou se tvoří v jejich horní polovině uvnitř i zvenku, takže dochází ke zvětšení
kloubního pouzdra a šlachové pochvy na končetinách (otoky na končetinách). Tvoří se po
nadměrné námaze, po špatném vykrokování po tréninku a někdy můžou nálevky vzniknout i
při skrmení nadměrného množství vojtěžkového sena či jádra.
7. Co je to nehnisavý zánět škáry kopytní (tzv. schvácení kopyt)?
V akutním stádiu jsou kopyta teplá, citlivá na tlak. Podle toho jsou–li schvácená pouze
přední nebo zadní kopyta, kůň zaujímá typický postoj, kdy zatěžuje především zdravé
končetiny. V chronických případech se kopyto deformuje.
8. Co bývá příčinou hniloby kopyt?
Hniloba postihuje především střelku a její střední a případně i postranní rýhy. Tyto struktury
změknou, vzniká černá, mazlavá a silně zapáchající hmota. Příčinou bývá nevhodné
ustájení, nečistota stání, nedostačující péče o kopyta. Pokud nevhodné podmínky trvají
dlouho, může hniloba přecházet v rakovinu kopyt.
9. Když kůň začne kulhat, může jezdec pokračovat v ježdění?
Jezdec přes bolest koně nesmí dále pokračovat v ježdění, vždy sleze a dovede koně na ruce
do stáje.
10. Co je u koně "kohoutí krok" ?
"Kohoutí krok" je vlastně porucha mechaniky pohybu končetiny. Tato porucha se vyznačuje
rychlým a výrazným zvednutím končetiny vysoko pod tělo při každém kroku a jejím
prudkým došlápnutím.
11. Co má udělat jezdec, když čerstvě okovaný kůň začne kulhat?
Jezdec ihned přeruší práci a konzultuje problém s kovářem, ten dle potřeby a problému
podkovu překuje.
12. Co to znamená, když si kůň drbe o stěnu nebo ohradu kořen ocasu?
Většinou jde o začervení koně a je potřeba odčervit, může to ale znamenat i projev kožního
onemocnění – ekzému.
13. Může mít kůň vši?
Ne.
14. Jaké jsou hlavní příznaky nemocného koně?
Kůň má svěšenou hlavu a krk, uši jsou skleslé, je apatický (kůň se nezajímá o dění kolem).
Tělesná teplota je zvýšená, sliznice nozder a spojivek je bledá, žlutá nebo výrazně červená.
Kůň nemá chuť ke žrádlu.
15. Co má jezdec udělat , pokud koni začíná vznikat otlak pod sedlem?
Zjistí-li jezdec začínající otlak, koně nesedlá a odstraní příčinu vzniku otlaku. Otlak pod
sedlem se projevuje zánětlivou změnou kůže v sedlové krajině či v místě podbřišníku.
Poraněná kůže může někdy i mokvat. Otlaky může způsobit jak špatně sedící sedlo,
tak znečištěná nebo nesrovnaná podsedlová dečka. Pokud přes správné vybavení a jeho
čistotu vznikne otlak, jedná se většinou o pochybení při sedlání.
16. Může kůň zvracet?
Kůň zvracet nemůže. Z dutiny ústní přestupuje přijatá potrava přes hltan a jícen do žaludku.
Dolní úsek jícnu vstupuje do žaludku pod ostrým úhlem, což koni neumožňuje zvracení.
17. Proti čemu musí být kůň bezpodmínečně vakcinován?
Koně se musejí bezpodmínečně očkovat proti tetanusu a chřipce.
18. O jakou nemoc jde, když se řekne strnutí šíje?
Tetanus nebo-li strnutí šíje je infekční onemocnění, způsobené bakterií Clostridium tetani
(jejím toxinem), který se do těla dostává otevřenou ranou. Bacil tetanu se po infekci usadí v
ráně, odkud se pak velmi účinné toxiny šíří do celého těla. Vyvolávají křeče svalstva. Křeče
začínají na končetinách a na hlavě. U nemocného koně se dostavuje strnulý chod. Kůň
strnule zvedá ocas a natahuje krk dopředu, rozšiřují se nozdry, pysky jsou křečovitě
semknuté. Kůň je lekavý a při větším hluku upadá do křečových záchvatů. Většinou je
průběh akutní a končí fatálně.
19. Co je příčinou onemocnění, kterému se říká černá zástava moči neboli sváteční
nemoc?
Černá zástava moči nebo-li sváteční nemoc se odborně nazývá "Myoglobinurie". Vzniká při
nadměrném příjmu potravy ve dnech, kdy kůň nepracuje, a následná intenzivní zátěž vede k
poškození svalů a rozpadu svalových vláken. Černé zbarvení moči vzniká uvolňováním
barviva ze svalů do krve. Kůň náhle ztuhne a není schopen se pohybovat, moč má temně
červenohnědou barvu a svaly na zádech a stehnech jsou ztuhlé, kůň je zpocený. Ihned
voláme veterináře, který musí vypustit až 8l krve. Koně zadekujeme, potřebuje teplo a klid.
Chody koně, nohosled
1. Jaké jsou základní chody koně?
Krok, klus, cval.
2. Jaký je nohosled koně v kroku, klusu a cvalu?
Nohosled v kroku: vykročí-li první pravá zadní končetina: pravá zadní, pravá přední, levá zadní, levá přední, vykročí-li první levá zadní končetina: levá zadní, levá přední, pravá zadní, pravá přední
Nohosled v klusu: levá zadní společně s pravou přední, pravá zadní společně s levou přední, fáze vznosu
Nohosled ve cvalu: na pravou ruku: levá zadní, pravá zadní součastně s levou přední, nakonec pravá přední, poté následuje fáze vznosu a nohosled se opakuje, na levou ruku: pravá zadní, levá zadní současně s pravou přední, levá přední
3. Co je křižování ve cvalu?
Křižování je nečistota chodu při cvalu. Je to případ, když přední končetiny cválají na pravou stranu a zadní na levou nebo opačně. V náskoku jsou diagonální končetiny.
4. Která noha začíná vždy při správném nacválání?
Vnější zadní končetina.
5. Jak kůň couvá?
Při couvání se kůň pohybuje vždy současně diagonálním párem končetin vzad. To znamená,
že pokládá vnější zadní končetinu současně s vnitřní přední končetinou a pak vnitřní zadní
končetinu společně s vnější přední končetinou.
6. Umí kůň plavat?
Ano. Kůň plave v diagonálním nohosledu (klusovém).
7. Může mít kůň nepravidelné chody?
Ano. Zejména v kroku bývá nepravidelným chodem tzv. mimochod, dále pak může být
nákrok, ve cvalu křižování, rozležený klus či cval.
8. Jak se projevuje mimochod v kroku?
Mimochod v kroku znamená, když kůň pokládá současně obě stejnostranné končetiny – obě
vnější končetiny a pak obě vnitřní. Jsou slyšet jen dva údery kopyt místo čtyř. Dříve byl oblíbeným chodem u mimochodníků.
9. Co je rozložený cval?
"Rozložený cval" - (čtyřtakt) patří mezi nečistoty chodů obdobně jako rozložený klus.
Diagonální končetiny, které mají současně došlapovat, nejdou na zem současně, nýbrž zadní
jde o něco dříve, takže slyšíme čtyři údery místo tří.
10. Na kterou nohu koně na jízdárně v lehkém klusu vysedáváme?
Na jízdárně jezdec dosedne v tu chvíly, kdy dopadne na zem vnější přední končetina
společně s vnitřní zadní končetinou.
11. Co je to nákrok?
Nákrok je vada při které kůň podsunuje jednu končetinu více než ostatní (může se
vyskytovat i v klusu).
12. Co je to kontracval?
Kontracval je požadovaný cval na opačnou stranu, než je pro koně přirozené (např. cval
vlevo na oblouku doprava), předvádí se v drezurních soutěžích.
13. Co znamená, v souvislosti s pohybem koňských končetin, výraz „strouhání“?
Strouhání je nepravidelnost chodu koně. Končetina při dopadu na zem zraňuje sousední
končetinu. Příčiny můžou být různé - únava, špatná stavba těla, nevhodná podkova, atd.
Končetiny se musí chránit zvony nebo kamašemi, pomoci může i zkušený podkovář, který
kopyto speciálně upraví.
14. Je při jízdě v terénu v lehkém klusu důležité střídat nohy? Jestliže ano, proč?
Ano, abychom nezatěžovali pouze jednu diagonálu koně.
Ústroj a výstroj jezdců, výstroj koní pro účely tréninku i soutěží. Ochranné pomůcky koně a jezdce.
1. Jaká je funkce bezpečnostního zámku sedla?
Bezpečnostní zámek sedla slouží k zavěšení třmenových řemenů. Jsou opatřeny pojistným pérkem, ketré se při pádu otevře a třmenový řemen vyklouzne ven. Při pádu z koně tak bezpečnostní zámek zabezpečí vypadnutí třmenu a zamezí tak následnému zachycení nohy jezdce ve třmenu.
2. Jaká je maximální povolená délka bičíku při parkurových soutěžích?
Maximálně 75 cm dlouhý.
3. Jaká je maximální povolená délka bičíku při drezurních soutěžích na velkých koních a pony?
Maximální délka pro velké koně je 120 cm, pro pony 100 cm.
4. K čemu slouží na sedle poprsník?
Zabraňuje posunutí sedla dozadu zvláště v parkurových soutěží.
5. Proč se koním dávají zvony?
Zvony slouží k ochraně korunky při zašlápnutí druhou končetinou a také aby si kůň nepřišlápl (neutrhl) podkovu.
6. Jak musí být ustrojen kůň, vodím-li ho na závodech „na ruce“?
Z bezpečnostních důvodů musí mít uzdečku, pro lepší identifikaci dále startovní číslo.
7. Jak dlouhá by měla být lonž?
Měla by být dlouhá minimálně 8m.
8. Ve které ruce držíme lonž při lonžování koně?
Lonž držíme vždy v té ruce, kterým směrem se pohybuje kůň.
9. Jak se zapíná hannoverský nánosník?
Hanoveský nánosník tvoří řemínek vedoucí přez nos koně, který je uporstřed širší a směrem ke stranám se zužuje. Na obou jeho koncích jsou malé kroužky, k nimž je připevněn podbradní řemínek a nátylní řemen. Nosní řemen musí být tak krátký, aby kroužky nemohly tlačit na udidlo. Musí ležet asi 4 prsty nad horním okrajem nozder na nosní kosti. Zapínáme jej pod udidlem.
10. K čemu slouží nánosník?
Upravuje vzájemné postavení horní a dolní čelisti. Ulehčuje působení udidla, zároveň brání tomu aby kůň otevíral hubu a vyhýbal se působení otěží.
11. Jak široké by měly být třmeny?
Třmeny by měly být dostatečně široké, aby noha mohla být lehce uvolněna ze třmenu v případě pádu. Pro dospělé 12 cm, pro děti 10 cm. Vhodná je protiskluzová vložka do třmenu.
12. Co jsou pantalony?
Jezdecké kalhoty, které jsou dole široké jeko běžné kalhoty a vyztužené kůží tak, že není třeba použít vysokých bot nebo chapsů.
13. Jaké jsou součásti uzdečky?
Nátylník, lícnice, podhrdelník, čelenka, nánosník, podbradník, kroužky udidla, udidlo, otěže
14. Jaké jsou součásti sedla?
Třmenový zámek, třmenový řemen, třmen, vrchní bočnice, posedlí, zadní rozsocha, kryt řemenů, sedlové polštáře, řemeny k podbřišníku, spodní bočnice, přední rozsocha, kostra sedla, kolenní opěrka.
15. Z čeho se skládá martingal?
Martingal se zkládá z řemene (na jehož jednom konci je podhrudní smyčka a na druhém konci se vydlicovitě dělí na dva řemeny zakončenými kroužkami), nákrční řemen a martingalová zařážka.
16. Můžeme nastoupit do soutěže s koněm, na němž je pokrývka (deka)?
Ne, není-li povolena rozhodčími vyjímka.
17. Kde najdeme informace o korektní výstroji koně na závody?
V pravidlech ČJF.
18. Jak dlouhé by měly být lícnice ve vztahu k poloze udidla v koňské hubě?
Lícnice mají volně přiléhat a vytahovat udidlo jen tak vysoko, aby se nad koutky huby vytvořily 1 – 2 vrásky.
19. Jaké jsou nejčastější typy nánosníků?
Anglický, hannoverský, kombinovaný, mexický.
20. Kde mají být třmeny při manipulaci se sedlem před či po ježdění?
Vytažené nahoru.
21. V jaké vzdálenosti by měl být podbřišník sedla od loketního kloubu koně (kolik pěstí)?
Na jednu pěst.
22. Kterým směrem vedou při upevňování kamaší na končetiny koně zápinky (kožené, plastové, suché zipy)?
Od předu do zadu vždy na vnější straně končetiny.
23. K čemu slouží podsedlová dečka?
Dečka chrání koně před odíráním od sedla a sedlo chrání dečka před potem koně.
24. Jaké jsou základní pomůcky k lonžování?
Lonžovací obnosek nebo uzdečka, lonž, lonžovací bič, vyvazovací otež, lonžovací obřišník.
25. Na co se používá podocasník?
Znemožnuje sklouznutí sedla dopředu.
26. Proč sedlový materiál po ježdění čistíme, sušíme, mažeme?
Aby nám dlouho vydržel nezničený a tedy bezpečný pro dalsí použití.
Bezpečnostní pravidla na jízdárně, na opracovišti, na závodech
1. Jezdí-li na jízdárně více jezdců, kdo má přednost na stěně?
Krokující jezdci nechávají klusajícím nebo cválajícím jezdcům volnou stopu na stěně jízdárny. Krokovat nebo stát mohou teprve na druhé stopě nebo uvnitř jízdárny tak, aby nezavazili na kruzích a diagonálích. Jezdec na kruhu dává jezdci na stěně přednost - "celá jízdárna" má přednost před "velkým kruhem". Jezdí-li se na jízdárně současně na obě ruce, jezdci jedoucímu na levou ruku náleží stopa. Jezdí-li se na jednu ruku a je velena změna směru, náleží stopa těm, kteří už změnu provedli. Jezdci, kteří změnu směru teprve provádějí, se vyhýbají dovnitř jízdárny. Jezdí-li jezdci samostatně rychlejší chod má vždy přednost.
2. Jak se míjejí jezdci na jízdárně nebo na opracovišti?
Jezdci se vždy míjejí svoji levou rukou.
3. Kdo a kdy musí mít na hlavě přilbu?
Všichni jezdci všude ať už při tréninku nebo na závodech by měli na koni mít na hlavě bezpečnostní přilbu, pro děti a juniory navíc s tříbodovým uchycením.
4. Proč by měli jezdci na koni nosit rukavice?
Někdy může dojít k poranění rukou (jejich odření), rukavice jsou vhodné nejen pro tento účel, ale i jako pomůcka, aby otěže neprokluzovaly.
5. Je vhodné, aby s koněm manipulovala osoba pod vlivem omamných a psychotropních látek?
V žádném případě s bezpečnostních důvodů to není vhodné.
6. Chybí otázka na stránkách ČJF
7. Co by měl udělat jezdec při závodech na opracovišti, chce-li najíždět na překážku?
Jezdec musí sledovat všechny zůčastněné, aby se vyhnul srážce. Měl by ohlásit hlasem, že jede na příslušný skok.
8. Kde při příjezdu na závody vykládáme koně?
Na místě určeném pořadatelem.
9. Co musíme udělat před vyložením koní na závodech?
Projít veterinární přejímkou, kde odevzdáme průkaz koně, který splňuje veškerá očkování a vyšetření krve pro daný rok.
10. Jak by měl probíhat první výcvik začínajícího jezdce při příchodu do jezdeckého střediska?
Nejdříve je začínající jezdec seznámen s bezpečnostními pravidly a se základním ošetřením koně, ukázka sedlání a uzdění pod dohledem instruktora a první výcvikové hodiny probíhají vždy na lonži.
11. Je vhodné, aby jezdec na koni kouřil, žvýkal, telefonoval?
Vhodné to absolutně není.
12. Kdo dohlíží na bezpečnost přípravy jezdců a koní na opracovišti?
Komisař.
13. Pokud jede na vyjížďku výcvikově nevyrovnaná skupina, podle koho se řídí náročnost vyjížďky?
Podle nejméně zkušeného jezdce.
14. Jaká je bezpečná vzdálenost mezi koňmi, kteří jdou v zástupu?
Vždy by měl být minimální rozestup na jednu koňskou délku cca 3m.
Bezpečnost při pohybu na veřejné komunikaci
1. Čím se řídí jezdec na veřejné komunikaci?
Jezdec jede při pravém okraji silnice, musí dodržovat dopravní předpisy, při nedostatečné viditelnosti musí mít připevněné osvětlení a reflexní pásky.
2. Na jaké straně silnice se pohybují jezdci při jízdě na veřejné komunikaci?
Na pravé.
3. Jak je hodnocen jezdec na koni na veřejné komunikaci (z hlediska pravidel silničního provozu)?
Jezdec na koni je účastník silničního provozu.
4. Jsou jezdci povinni nosit při pohybu na veřejné komunikaci za tmy noční reflexní pásky? Pokud ano, jaké jsou jejich barvy?
Ano. Oranžové nebo zelené.
5. Jaké znamení dává při odbočování na silnici jezdec na koni?
Ukáže rukou směr kterým chce odbočit.
Správný sed jezdce a jeho působení na koně. Vhodné použití pomůcek.
1. V jakém místě sedla by měl jezdec sedět?
V nejhlubším místě sedla.
2. V jaké přímce by měly být části jezdcova těla?
Rameno – kyčel – pata.
3. Jaká je přímka pro správné držení otěží?
Předloktí – otěže – koňská huba.
4. Kterými třemi základními pomůckami jezdec působí na koně?
Sed, holeně, otěže.
5. V kterém stupni drezury smí jezdec začít používat ostruhy při drezurních soutěžích?
Můžou být použity již od stupně Z, ve vyšších soutěžích od stupně L jsou povinné.
6. Proč by měl začínající jezdec při práci na jízdárně přendávat bičík z ruky do ruky při změně směru?
Bičík drží jezdec ve vnitřní ruce, aby mohl v případě potřeby podpořit vnitřní holeň a tedy vnitřní zadní končetinu k lepšímu vyšlápnutí. Při ježdění v hale držíme bičík ve vnitřní ruce, i z důvodu jiného, abychom jim nenaráželi do stěny, stále však platí, že se bičík používá vždy na straně vnitřní. Tušírka vybízí vnitřní zadní končetinu k aktivnější práci.
7. Co je přilnutí?
Stálý a pružný kontakt s hubou koně.
8. K čemu slouží lehký sed?
Jezdec při něm odlehčuje hřbet koně, např. při skákání, jízdě v terénu, nebo při ježdění mladého koně.
Základní znalost o České jezdecké federaci a FEI
1. Kdo organizuje jezdecký sport v České republice?
ČJF.
2. Jaká je zkratka mezinárodní jezdecké federace?
FEI - Mezinárodní jezdecká federace (francouzsky Fédération équestre internationale, anglicky International Federation for Equestrian Sports) řídí mezinárodní jezdecký sport.
3. Čím se musí řídit všechny jezdecké soutěže?
Pravidly ČJF.
4. Kdy byla založena mezinárodní jezdecká federace FEI?
Byla založena roku 1921.
5. Kdo je úřadujícím prezidentem ČJF?
Jaroslav Pecháček.
6. Kde má sídlo ČJF?
V Praze.
7. Kde má sídlo FEI?
V Lausanne.
8. Kdo je úřadujícím prezidentem FEI?
Princezna Haya all Hussein.
Historie jezdeckého sportu v ČR i zahraničí
1. Ve kterém roce bylo Československo přijato do mezinárodní jezdecké federace?
Československá jezdecká federace se připojila roku 1927, samostatná česká jezdecká federace pak roku 1993.
2. Jak se jmenovala čs. dvojice, která v roce 1928 vyhrála na OH v Amsterodamu parkurové soutěže?
Kapitán Ventura na koni Eliot.
3. Kdy byl založen hřebčín v Kladrubech?
Hřebčín byl založen roku 1579 císařem a českým králem Rudolfem II. Patří mezi nejstarší hřebčíny na světě.
4. Kdy byla založena mezinárodní jezdecká federace FEI?
Byla založena roku 1921.
5. Které plemeno chované v České republice má status živé národní kulturní památky?
Starokladrubský kůň.
Základní znalost všeobecných pravidel jezdeckého sportu
1. Jaké jsou discipliny jezdeckého sportu?
Drezura, Parkur, Všestrannost, spřežení, voltiž, vytrvalost, reining.
2. Může se jezdec zúčastnit dekorování bez koně, tj. pěšky?
K dekorování se jezdec musí dostavit s koněm, pokud rozhodčí neoznámí dekorování bez koní.
3. Jaké jsou potřebné doklady jezdce pro start?
Jezdecká licence.
4. neuvedeno na stránkách ČJF
5. Jaké jsou potřebné doklady koně pro start?
Licence koně a průkaz koně splňující všechna očkování pro daný rok.
6. Jak staří koně se mohou zúčastnit národních jezdeckých závodů?
Start na národních jezdeckých závodech je pro koně povolen, dovršil-li 4 let.
7. Co musí na závodech kůň stále nosit?
Identifikační číslo.
8. Jakých soutěží (do jakého stupně obtížnosti) se mohou účastnit děti?
Děti se mohou účastnit soutěží do S.
9. Může se na závodech používat pevný martingal?
Povolen je pouze obyčejný martingal a to jen při parkuru.
10. Mohou mít ostruhy kolečka? Pokud ano, za jakých podmínek?
Všechny ostruhy mohou být buď tupé nebo s volně se otáčejícími kolečky bez ostrých hrotů pokud Sportovní pravidla dané discipliny nestanoví jinak.
11. V kolika soutěžích může kůň startovat v jednom dni?
Maximálně ve dvou soutěžích.
12. Jaká je povolená váha jezdce při soutěžích?
Váha není omezená.
13. Jaká jsou pravidla pro předvádění koně na ruce?
Kůň se vodí zásadně z levé strany. Otěže jsou sejmuty z krku, pravá ruka uchopí obě otěže
mezi ukazovák a prostředník asi na šířku dlaně od kroužků udidla, pravá otěž trochu kratší.
Konce otěží se uchopí levou rukou na konci tak, že palec směřuje vzhůru. Kůň nesmí vodiče
ani předbíhat, ani se za ním ploužit. Kůň je zásadně nauzděný a bez ochranných pomůcek na
končetinách. Na úrovni komise se předvádějící zastaví. Vykročí pravou nohou malý krok
kupředu a na této noze provede obrat vpravo, čelem proti koni. Poté pravou rukou uchopí
levou a levou rukou pravou stihlovou otěž. Pak měkkým přitahováním nebo pozvolným
jednostranným nebo oboustranným tlakem se kůň postaví tak, aby stál rovně a stejnoměrně
na všech čtyřech nohách v zootechnickém postoji (kůň má mít levou přední končetinu
předkročenu a levou zadní končetinu zakročenou). Pokud kůň zastaví špatně, oprava se
provede couváním. Otěže se nikdy neomotávají kolem zápěstí. Hlava koně se poněkud
pozvedne. Po předvedení koně se postaví předvádějící opět po jeho levé pleci. Otěže si
předem srovná jako k vedení a drží je minimálně 30 cm od stihla. Na povel „krokem/klusem
vchod“ udělá několik kroků, při přechodu do klusu dělá z počátku kratší kroky a pak nechá
koni volnost při prodlouženém klusu a sám se tomuto chodu přizpůsobí. Jezdec je na úrovni
levé plece koně. Při obratu vždy otáčí koně vpravo od sebe.
14. Co jsou to všeobecná pravidla a kde je najdeme?
Soubor pravidel, jezdci i pořadatelé závodů se jimi musí řídit. Všeobesná pravidla pro Českou republiku vydává ČJF a najdeme je tedy na jejich webových stránkách.
15. Čím se musí řídit jezdecké soutěže?
Pravidli ČJF.
Základní znalosti z jednotlivých disciplín jezdeckého sportu
SKOKOVÁ PRAVIDLA:
1. Co musí udělat jezdec, který je v důsledku pádu na kolbišti vyloučen?
Opustit kolbiště.
2. Smí jezdec v sedle přijmout podávaný bič, který mu upadl?
Ne. Je to považováno za nedovolenou pomoc, jezdec za toto bude vyloučen.
3. Smí jezdec v sedle přijmout podávanou přilbu, která mu spadla?
Ano.
4. Jaká je penalizace za shození překážky nebo došlap do vodního příkopu?
4 trestné body.
5. Smí jezdec po vyloučení za neposlušnost absolvovat zkušební skok?
Ano. Jen na té překážce, kterou již absolvoval.
6. Co se stane, odstartuje-li jezdec bez znamení ke startu zvoncem?
Jezdec je diskvalifikován.
7. Jak jezdec opraví to, když kůň odepře poslušnost a neskočí druhý skok dvojskoku?
Musí najet celou kombinaci (oba skoky) znovu.
8. Jaká je penalizace, když je dvojici na parkuru po poboření překážky zastaven čas, kůň se splaší a jezdec spadne?
Jezdec je vyloučen, pád jezdce, koně nebo obou se počítá i když je čas zrovna zastaven.
9. Na které straně parkurové překážky je umístěn bílý praporek, na které červený praporek?
Bílý na levo, červený na pravo.
10. Jaká je penalizace za pád jezdce nebo koně na parkuru?
Jezdec je diskvalifikován.
11. Jaké překážky musí být na opracovišti?
Jeden kolmý a jeden šířkový skok.
12. Jak vysoké překážky smí jezdec skákat na opracovišti?
Max. o 10 cm vyšší jak na kolbišti.
13. Co je to oxer?
Šířkový skok.
14. Co jsou to skoková pravidla a kde je najdeme?
Skoková pravidla je soubor pravidel, podle kterých se řídí veškeré skokové soutěže.
Skoková pravidla pro Českou republiku vydává ČJF.
DREZURNÍ PRAVIDLA:
1. Jaké jsou rozměry drezurního obdélníku?
20x40 cm a 20x60 cm.
2. Může jezdec jet úlohu zpaměti, když ostatním se čte?
Ne.
3. Jaké má rozměry velký kruh?
20m.
4. Od kterého stupně soutěží je jezdcům povolen frak?
Od stupně "S".
5. Jaká je penalizace při pádu jezdce nebo koně v drezurním obdélníku?
Diskvalifikace.
6. Jaká je stupnice známek pro hodnocení drezurní úlohy?
0 – 10 bodů.
7. Jaká je penalizace za 1., 2. a 3. omyl při drezurní úloze?
Za 3. je vyloučení a za 1-2 jsou procenta dolů.
8. Z jakého materiálu mohou být ostruhy pro drezurní soutěže?
Jen kovové.
9. Jaká je penalizace, když jezdec vjede do obdélníku bez znamení povolení startu zvoncem?
Jezdec je vyloučen.
10. Jak drží jezdec otěže při pozdravu v drezurní úloze?
V levé ruce.
11. Smí jezdec během drezurní soutěže používat hlasových pomůcek?
Ne.
12. Co je to volná sestava (kür)?
Je to sestava na hudbu. Má předepsané některé cviky a chody dle obtížnosti.
13. Co jsou to drezurní pravidla a kde je najdeme?
Soubor pravidel, která přesně popisují drezurní soutěže a jezdci i pořadatelé závodů se jimi musí řídit. Drezurní pravidla pro Českou republiku vydává ČJF a najdeme je tedy na jejich webových stránkách.
Etika ke koni a druhým jezdcům
1. Na co musíme dbát při ježdění na koni a při jeho výcviku z hlediska jeho zdraví?
Jezdíme tak, abychom předcházeli případným zraněním koně a nároky klademe systematicky aby to bylo správné pro jeho zdraví.
2. Co je „barování“?
Nedovolený zbůsob donucení koně, aby skákal výš a pozorněji, jezdec nechá záměrně koně uhodit kladinou překážky, kterou pomocníci při odskoku zvednou - kůň se tak uhodí.
3. Na co dbáme při nasazování uzdečky?
Při nasazování uzdečky dáváme především pozor na šetrné přetažení přes uši.
4. Můžeme se ke koni chovat jako k tělocvičnému nářadí?
Ne. Kůň je živý tvor a podle toho se s ním musí i zacházet.
5. Co se stane, když jezdec svého koně při soutěžích zraní ostruhou?
Je vyloučen. Měl by místo pečlivě ošetřit a vyvarovat se kontaktu s místem a používání ostruh.
6. Má přednost pohoda a zdraví koně nad všemi ostatními požadavky?
Ano vždy a všude.
7. Může soutěžit kůň vykazující příznaky nemoci nebo kulhání?
V žádném případě.
8. Co nesmí být nikdy při výcviku tolerováno?
Hrubé násilí.
9) Je důležité, aby jezdec po sesednutí z koně povolil podbřišník a nánosník, a jestliže ano, tak proč?
Ano, aby se kůň mohl volně vydýchat.